Tahle dovolená byla tak trochu něco jiného než obvykle a to z toho důvodu, že jsem ji zakoupila na Slevomatu a že se jednalo o hotel. Bylo to na 4 dny / 3 noci s polopenzí ve Šternberku.
Čtvrtek, 5. července
Tak cesta tam probíhala klasicky, holky chtěly každou chvíli čůrat, Honza zase stavět na kešky. Jelikož check-in na hotelu byl až od 14h a my jsme vyrazili hned ráno, měli jsme v plánu návštěvu olomoucké ZOO na Svatém Kopečku a
procházku po Svatém Kopečku. Vedro bylo nesnesiltelný a my jsme v něm prošli
celou ZOO, dali si tam oběd a zatímco Emmička spala v kočárku, Klárka se vyblbla
v Lanáčku, který je součástí ZOO. Spousta peněz padla na pití, protože bez něj to nešlo. Na Svatém Kopečku jsme pak šli jen ke kostelu a pak už jsme se autem vydali do Šternberka.
To už byl skoro tak akorát čas na večeři, takže jsme se v ubytovali v hotelu, vynosili nahoru do pokoje věci a pak jsme sešli dolů na večeři. Ta byla opravdu královská. Po ní jsme se vydali na procházku k hradu, aby nám vytrávilo a pěkně se nám spalo.
Sice jsme měli v plánu, že až holky usnou, že půjdeme dolů na skleničku, ale holky to měly vymyšlený jinak. Nedařilo se jim usnout, tak prostě zlobily a zlobily až jsme nakonec usnuli všichni čtyři.
Pátek, 6. července
Další den jsme vyšli na hrad, ale na prohlídku jsme nešli. Místo toho jsme se vydali po naučné stezce do lesa, ale ani tam jsme si od vedra nepomohli, takže na oběd jsme se vrátili do hotelu a po obědě jsme chtěli vyrazit na písák nedaleko Šternberka.
Když jsme se chystali, uslyšeli jsme najednou strašnou ránu. Na Emmičku spadla předsíňová stěna a ona zůstala pod tím. Protože jsme to s Honzou neviděli, jeli jsme s ní na pohotovost. Tam nám ale doktor celkem nic neřekl, RTG se tak malým dětem nedělá, na CT to nebylo, jedině, že by si ji tam nechali dva dny na pozorování, což jsme odmítli. Naštěstí nebyla malátná ani nějak divná ani nezvracela, takže snad otřes mozku nehrozil. Jen ucho se jí při tom pádu asi překlopilo, takže na něm měla znatelnou pohmožděninu. A protože Emmička byla evidentně úplně v pohodě, rozhodli jsme se, že na ten písák pojedeme.
Voda tam byla pěkně teploučká, jediný mínus snad bylo, že ten lom je jinak normálně funkční, takže všude byly hromady štěrku, stroje atd. Ale lidi tam normálně chodí, takže jsme se taky nechali zlákat. Holky si hrály na břehu, Emmička se s náma vždycky vyblbla ve vodě, ale Klárce se jako obvykle moc nechtělo.
Dneska už spaní bylo lepší, lehla jsem si mezi holky, takže se nemohly pošťuchovat. Když usnuly, sešli jsme dolů na jedno pivo, víc se nám ani nechtělo.
Sobota, 7. července
Další den jsme jeli na hrad Sovinec, opět děsný vedro, ale na hradě to bylo fajn. Byla tam jakási akce nazvaná Hon na hradní bestii a byli tam kejklíři, šermíři, dobová řemesla a stánky se vším možným, takže jsme si to všichni užili, zabavili se a Klárka si i zasoutěžila. Podívali jsme se taky na věž a do hradu, ale tam vcelku nic nebylo.
Cestou do Šternberku také došlo na nějaké kešky a po večeři jsme urychlili večerní přípravy na spaní. Honza vykoupal holky, zatímco já jsem ještě narychlo sfrkla do Tesca do lékárny pro Paralen čípky, protože Emmička měla vysokou horečku. Nevěděli jsme, jestli to spojovat s tou předsíňovou stěnou, ale spíš to byl úpal nebo úžeh, protože fakt bylo hrozný vedro. Takže jsem Emmičku potom uložila do postele, lehla si vedle ní, vedle Klárka s Honzou a usnuli jsme. Když jsem se pak probudila a holky spaly, sešli jsme dolů na skleničku. Poprvé se nám to podařilo tak brzo. Dali jsme se tam do řeči s jedním starším párem a vyšlo najevo, že jsou z Libonic u Hořic, takže hned našli s Honzou společnou řeč. Svět je malej.
Neděle, 8. července
Druhý den ráno už bylo Emmičce líp, horečku neměla, ale teplotu myslím ano, takže jsme se nehodlali už nikde nějak moc zdržovat. Sbalili jsme věci a ještě se zašli podívat vedle do muzea času. No a potom jsme se vydali na cestu domů.
2007 - 2013 © Emma, Klárka, Eva & Jan Šafaříkovi