Někdy začátkem týdne mě napadlo, že bysme mohli s holkama vyjet na vodu. Chtěli jsme s Honzou sami dva splout Otavu a odlovit keše série Otava River Trailu zatímco holky budou s babičkou a dědou na chatě, ale nakonec máme na to období tolik plánů, že by se to snad ani nestihlo, tak jsem si řekla, proč to neabsolvovat s holkama. Mohlo by se jim to líbit. Předpověď počasí slibovala úmorný vedra, takže jedinou možnou variantou bylo zchladit těla v proudu řeky. A tak jsem okamžitě začala plánovat, objednala jsem lodě, vyhledala kempy, zajistila stan, nakoupila 2 karimatky, 2 spacáky pro holky a mohlo se jet. Sobota, 30. června
Do Sušic jsme dojeli v pořádku někdy v 9.30 a hned jsme si půjčili loď a ostatní vybavení a začali jsme naše věci ládovat do sudů a připravovat se na cestu. Chtěli jsme během dne dojet do Střelských Hoštic, kde jsme měli v plánu přenocovat v kempu. Na trojmístné kanoi se jelo pěkně, zdržovali jsme se jen těma keškama, chvílemi jsme měli i pocit, že do těch Hoštic nedojedeme. S holkama to bylo někdy dobrý jindy horší. Někdy říkaly, že se jim na lodi nelíbí, chtěly ven, jindy se vzájemně otravovaly, Emma tahal Klárku za vlasy, Klárka se zas na sedátku neúměrně roztahovala. Já jsem to z pozice zadáka musela soudit, protože Honza na ně zepředu neviděl. Ale celkově se jim to líbilo. Stavěli jsme na několika místech, u Rabí, v Horažďovicích, já jsem se vždycky vykoupala, někdy šla se mnou i Emmička, ale Klárka s Honzou se do vody nehrnuli. Do kempu v Hošticích jsme dojeli až o půl osmé večer. Hned jsme se pustili do stavění stanu, přitom z nás teklo, protože bylo pořád hrozný vedro. Šla jsem se pak vykoupat do řeky, Honza šel s holkama do sprchy, dali jsme si večeři a chtěli jsme dát holky spát, ale Emmička nechtěla být samotná ve stanu, takže jsme šli spát s nima. V noci, okolo třetí se strhla bouřka, lilo jako z konve, ale s holkama to nic neudělalo, prospaly celou noc. Neděle, 1. července
My jsme ale řešili, co dál. V kempu ve Strakonicích se nám nelíbilo, ale auto bylo v Sušici. Autobus jsem jeden prošvihla a další jel v 18.20, to bych ale byla v Sušici až v 19.15 a než bych vyzvedla auto a dojela zpátky do Strakonic a
Pondělí, 2. července Ráno jsme se probudili do mlhavého rána, zima nebyla, ale pěkně nebylo. Složili jsme stan, sbalili se a vyrazili na cestu domů. Honza měl spoustu kešek k lovení, ale nešlo to, holky byly protivný, Klárka pokaždé chtěla vylízat z auta s tátou, Emma chtěla hned taky, tak brečela, tak jsme si řekli, že s tím počkáme až usnou. Nějak se jim to nedařilo, povykovaly jedna přes druhou, padaly z nich sprostý slova a jiný nesmysly. Nakonec jsme v Chýnově kdesi u Pelhřimova zastavili na oběd. Něco málo jsme snědli a pak holky v autě konečně usnuly, tak jsem Honzovi na pár keškách zastavila. Musím říct, že dovolená se vydařila, protože hned v noci z úterý na středu byl na Otavě vyhlášen třetí povodňový stupeň a že děti z táborů v Rabí a Hošticích musely být evakuovány. 2007 - 2013 © Emma, Klárka, Eva & Jan Šafaříkovi |