Podzim s sebou přináší nejen pestrobarevnou záplavu padajícího listí, ale také úrodu hroznů, ze kterých šikovné ruce vinařů vyrábí ve svých sklepích skvělá vína. Do jednoho takového sklípku jsme vyrazili i my, i když bylo ještě přiliš brzy, abychom ochutnali letošní úrodu.
Sobota, 9. září
Účastníci zájezdu: Vitouchovi, Jirka s Šárkou, strýc Ventruba, Pepa Holánek s Martinem a my dva. Sraz byl v 9.00 u zámku v Kuřimi. My jsme přijeli o pár minut později, vyjeli jsme už z Tišnova a chvíli nám trvalo, než jsme se vymotali.
Od zámku jsme pokračovali směr Brno přes Jinačovice, Kníničky a Bystrc. Tam se stal
první defekt, který se pak ještě asi 2x opakoval,Pepa koupil v Lidlu nosic na kolo,
který se ukázal být k ničemu, nedržel a spadl Martinovi na zadní kolo. Pak to opravili
a jelo se dál, podél řeky, a pak stezka končila, protože tam dělali kanalizaci,
museli jsme to objet lesem. Tam se stal 2. defekt. Strejdovi Ventrubovi se přetrhlo
lanko od zadní přehazovačky. Naštěstí Honza s sebou vozí náhradní díly, takže to
během chvíle opravili a mohlo se jet dál.
Objevili jsme se u Shopping parku, následovala Olympia a soutok Svratky se Svitavou.
Pak jsme jeli přes Rebešovice, Rajhradice, Opatovice, a to už všichni měli hlad,
ale řeklo se až v Židlochovicích. Takže jsme projeli ještě přes Blučinu, kde jsme
se přežrali švestek. V Židlochovicích jsme potkali krojovanou družinu, měli hody.
Někteří si dali koláček a sklenku vína, jiní jeli dál. Najedli jsme se v jedné
hospodě - pizzerii. Pak byly Žabčice s jezírkem plným ryb a želviček, Přísnotice,
Vranovice a Pouzdřany a kolem nádrže a vinných sklípků jsme dojeli do Strachotína,
kde jsme ve Strachotínské bódě zase jedli.
Pak už to byl jen kousek do Dolních Věstonic, Horních Věstonic a po silnici jsme dojeli do Perné, kde jsme měli zajištěné ubytování. Barák jsme snadno našli, teta zavolala majiteli, ten za chvilku přijel a ubytoval nás. Měl tam bazén, takže chlapi naskákali do vody a ženský se osprchovaly.
Sklep byl v Mikulově, takže jsme se dohodli, že tam půjdeme pěšky, bylo to asi 6 km
a případně někde na cestě zavoláme, aby si nás odvezl. Došli jsme až na začátek
Mikulova a tam pro nás přijel. Nejdřív jedna dávka, pak druhá a byli jsme všichni
ve sklepě, kde nám bylo naservírováno kuře s chlebem a k tomu jako stolní víno cuvée
z Neuburgu, Müllera a Veltlína (2 džbánky) a 1 džbánek Svatovavřineckého.
Pak začala degustace, ochutnali jsme cca 12 druhů vín: Veltlínské zelené, Rulandské
bílé, Rulandské šedé, Muškát otonel, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon,
Pálavu, Tramín červený a ledové víno z Tramínu a asi i další, ale to už si nikdo
nepamatuje. No, byli jsme tam od půl osmé večer asi do půl třetí, kdy nás zase
dovezl do Perné a tam jsme padli do postele a usnuli.
Sklípek je to malý, vpředu posezení a vzadu sklep asi podobné velikosti. Vždycky něco ze své vinice vyrobí nebo koupí, udělá z toho víno a pak prodává při degustacích, dokud má. Není to jako u Adámků.
Ujetá vzdálenost => 84 km
Neděle, 10. září
Ráno jsme vstali, posnídali, co bylo - instantní polívky, müsli tyčinky a kafe nebo čaj. Pak přijel pan domácí a došlo na placení. Přivezl nám lahev Veltlína a Rulandského šedého, které jsme si objednali.
Někdy kolem desáté jsme se rozloučili a odjeli jsme po cyklostezce směrem na
Mikulov. Před ním jsme ale uhnuli a jeli k bunkru, pod ním měla být cyklostezka,
ale bylo to tam tak zarostlé, že jsme ji nenašli. Ale zase na druhou stranu jsme
tam dodatečně posnídali. Rostlo tam totiž červené víno, pěkně slaďoučké, bylo ho
tam plno a nikdo o něm nevěděl. Pak jsme pokračovali dál do Březí a tady jsme se
měli napojit na tu stezku. Před tím jsme ale narazili na hospodu a tam jsme
poobědvali langoše a pivo. Cesta dál byla prašná a kamenitá až do Mikulova. Pak
jsme pokračovali dál až do Sedlce u rybníka Nesyt a pak pořád dál až k Hraničnímu
zámečku u Hlohoveckého rybníka. Pak jsme jeli kolem Lednických rybníků a u
Prostředního jsme chvilku poseděli. Pak jsme pokračovali do Lednice a na Janův hrad.
Tam jsme si dali pauzičku a něco k jídlu a pak už to byl jen kousíček do Břeclavi.
Tam vedla krásná stezka, takže nám to nedalo, museli jsme se od těch šneků odpoutat
a rozjet to na plný koule :-) V Břeclavi jsme ještě chvilku poseděli se zmrzlinou
v ruce na pěší zóně a pak jsme nasedli do vlaku domů.
Ujetá vzdálenost => 49 km
2007 - 2013 © Emma, Klárka, Eva & Jan Šafaříkovi