Horská chata Barborka leží na jižním úbočí Pradědu ve výši 1320 m.n.m. Barborka byla vybudována až v roce 1942 pro důstojníky německé armády. V letech 1966-73 byla přistavěna celá nová dvoupatrová část za dosavadním vchodem do chaty, značně rozšířená veranda a celá chata byla taktéž zmodernizována. Koncem 80. let byla k chatě vybudována asfaltová silnice.
Sobota, 27. srpna
Z Kuřimi jsme vyjeli vlakem až v 11.53, protože to byl pak nejvýhodnější spoj na
Barborku. Jeli jsme autobusem přes Olomouc, kde jsme přesedali, až na Hvězdu, odkud
jezdí kyvadlovka na Ovčárnu. Z Ovčárny jsme pak došli kilometr pěšky na Barborku.
Bylo něco krátce po 16 h. Konrádi tady ještě nebyli, takže jsme se ubytovali a oni
pak za chvíli dorazili. Měli jsme zaplacenou polopenzi, takže jsme šli na večeři
a potom jsme se rozhodli, že se projdeme na Praděd.
Z Barborky na Praděd jsou to 3 km. Nahoře jsme už nemohli vyjet do věže, protože už bylo zavřeno, tak jsme alespoň zašli do hospůdky a dali si tam čaj a pak jsme šli zase zpátky. Večer jsme hráli hry a šli jsme brzo spát.
Trasa: Barborka -> Praděd (3 km) -> Barborka (3 km) => 6 km
Neděle, 28. srpna
Každý den jsme na 8.00 vstávali ke snídani. Po snídani jsme se akorát sbalili a vyrazili na túru. Děcka zlobily hned od rána a vlastně každý den měly své chvilky.
Šli jsme k Ovčárně a odtud po červené kolem Petrových kamenů, Vysoké Hole,
Kamzičníku, přes Velký Máj a Malý Kotel k Jelení studánce. Cesta byla plná borůvek,
a tak jsme častokrát zastavili a ládovali se borůvkama. U Jelení studánky jsme si
sedli do trávy a svačili jsme. Dál jsme pak šli po žluté k chatě Alfrédka, která
vyhořela. Cesta byla plná mravenců a okolo samé mraveniště. Ema se bála, že jí
nalezou do bot. A byli to takoví ti velcí, rezaví.
Od chaty Alfrédka jsme šli po zelené na Mravencovnu a pak dál po zelené do Karlova. Odtamtud jsme pak zrychlili, protože jsme chtěli chytit autobus z Hvězdy na Ovčárnu. Jenže jsme museli projít celým Karlovem a taky Malou Morávkou než jsme došli k zastávce. Naštěstí jel nějaký autobus, který stavěl na Hvězdě. Odtud jsme se vyvezli na Ovčárnu a tam se trochu občerstvili. Na Barborce jsme se pak zase osprchovali, navečeřeli a po večeři jsme něco hráli.
Trasa: Barborka -> Jelení studánka (7,5 km) -> Alfrédka (3 km) -> Mravencovna (3,5 km) -> Karlov rozc. (2 km) -> Karlov (žlutá, 2 km) -> Malá Morávka, zast. u školy (2 km) => 20 km
Pondělí, 29. srpna
Dnešní túra vedla přes Švýcárnu a dál po modré k Vysokému vodopádu. Od Vysokého
vodopádu jsme se drápali kopcem nahoru mezi borůvčím a kapradinami k silnici, po
které jsme došli zpátky k rozc. Nad Vysokým vdp. Odtud jsme se vydali stejnou
cestou ke Švýcárně, kde jsme se nasvačili a šli jsme k Barborce. Původně jsme měli
v úmyslu jít ještě nad Bílou Opavou do Karlovy Studánky a vracet se Bílou Opavou,
ale kolektivně jsme si řekli, že bysme to nezvládli, a tak jsme sedli do auta a
jeli jsme dolů autem.
V Karlově Studánce jsme ochutnali minerální vodu, rozhlídli se po obchodech a v jedné hospůdce jsme si dali pohár.
Pak jsme zase vyjeli nahoru a prožili standardní večer. I když zase tak standardní nebyl, Lubo měl 34. narozeniny, a tak jsme kromě her zvládli 2 litry Modrého Portugala.
Trasa: Barborka -> Švýcárna (5,5 km) -> Vysoký vodopád (3 km) -> Švýcárna (4 km) -> Barborka (5,5 km) => 18 km
Úterý, 30. srpna
Na dnešek jsme měli naplánovanou trasu z Červenohorského sedla. Tam jsme dojeli
autem a odtud jsme šli po červené k Vřesové studánce a dál přes Sedlo pod Vřesovkou,
Trojmezí a Keprník na Šerák. Na Šeráku jsme si dali k obědu česnečku. Byli jsme
zklamaní, že neměli zelňačku.
Pak jsme se vydali stejnou cestou zpátky a tentokrát nám to ubíhalo rychleji. Jednak proto, že to bylo více méně z kopce a taky proto, že se děcka zabavily zpěvem a přestaly otravovat.
Na sedle jsme se nezdržovali a vyrazili jsme autem zpátky na Barborku. Večer jsme zase hráli hry a tentokrát popíjeli lahvinku Ryzlinku rýnského.
Trasa: ČHS -> Vřesová studánka (3,5 km) -> rozc. Sedlo pod Vřesovkou (1 km) -> Trojmezí (1,5 km) -> Keprník (1 km) -> Šerák (2 km) a zpět stejnou cestou => 18 km
Středa, 31. srpna
Dnes tady Konrádovci skončili svůj pobyt, takže ráno jsme si jen udělali takovou kratší procházku po modré nad Bílou Opavou a zpátky po žluté přes polomem zničenou rezervaci.
Bylo tam plno nově udělaných můstků a schůdků, protože je strhly padající stromy.
Ještě vůbec nebyly odklizené, a tak jsme je museli přelézat nebo podlézat. Teprve
až v horní polovině to vypadalo, jako když jsme tu byli poprvé.
Když jsme došli k Barborce, my dva jsme tam zůstali, protože jsme měli hlad, ale Konrádi šli ještě nahoru na Praděd a na vyhlídku. My jsme se zatím najedli a šli si zchrupnout. Ve tři hodiny jsme sešli dolů a našli je u oběda. Už byli osprchovaní a věci měli sbalené v autě. Rozloučili jsme se a oni odjeli.
Šli jsme na Praděd, taky výtahem na vyhlídku, ale moc jsme neviděli, bylo příliš slunečno. Sjeli jsme dolů a dali si tam v hospodě pivo a zase jsme šli zpátky.
Trasa: Barborka -> rozc. Pod Ovčárnou (1 km) -> rozc. Nad vdp. Bílé Opavy (1 km)
-> rozc. Rezervace Bílé Opavy (2 km) a zpět => 8 km;
Barborka -> Praděd a zpátky stejně => 6 km
Čtvrtek, 1. září
Na dnešek jsme naplánovali hřebenovku na Červenohorské sedlo a zpátky. Šli jsme
po červené na Švýcárnu a odtamtud po zelené na rozcestí Kamzík. Byla krásně vidět
přečerpávací elektrárna a její dolní nádrž. Na tomto rozcestí jsme posvačili roládu
a dál jsme pokračovali po modré přes rozc. Nad Petrovkou a Skalní tabuli na ČHS.
Cesta vedla pořád po zpevněné cestě určené pro cyklisty. Na ČHS jsme se občerstvili
pivem (bylo 12 h) a vyrazili zpátky.
Tentokrát ale po červené přes Klínovec a Malý Jezerník, kde jsou rašeliniště, na Švýcárnu. Tam jsme byli tak vyčerpaní, že jsme se museli občerstvit a na chvilku si sednout. Čekala nás ještě cesta na Barborku.
Trasa: Barborka -> Praděd rozc. (2 km) -> Švýcárna (2,5 km) -> Slatě (0,5 km) -> Kamzík (1,5 km) -> ČHS (5,5 km) -> Klínovec (2 km) -> Švýcárna (4,5 km) -> Praděd rozc. (2,5 km) -> Barborka (2 km) => 23 km
Pátek, 2. září
Dnes jsme vyrazili na túru směr rozc. Pod Pradědem a odtud jsme klesali po modré k rozc. u Kamenné chaty. Cesta vedla podél potůčku v horní části a nad ním ve spodní části. Tam už byl tmavý les a ani sluníčko tam neproniklo. Dole jsme si ještě kousíček zašli, podívat se na dolní nádrž Dlouhých strání, byla dost vypuštěná.
Pak jsme šli po zelené pořád do kopce. Museli jsme z 847,5 mnm vystoupat do 1367 mnm.
Cestou k Františkově myslivně jsme potkali 2 cyklisty, říkali, že provozují "pěší
cyklistiku", že nahoru jdou pěšky a dolů se vezou. Tak jen tak šli a okolo silnice
sbírali houby. Prý jich tak včera nasbírali 8 kilo. No, došli jsme k Františkově
myslivně a tam jsme se nasvačili. Byl tam nádherný výhled do údolí i na hřebeny
a Praděd s Kurzovní chatou. Od paní jsme se dozvěděli, že je možný se podívat i k
horní nádrži, že jen auta tam nesmí a že prohlídky jsou zhruba každou hodinu.
Po obědě jsme pokračovali po zelené na rozc. Nad Malým kotlem. Byl tam taky nádherný výhled. Odtud jsme šli k Jelení studánce a pak, abychom zdolali další vrchol, jsme se vydali na Pecný. Tam bylo krásně. Nahoře je takový šutr, odkud jde všechno vidět. Pak jsme se vrátili k Jelení studánce a pokračovali po červené na Ovčárnu. Už nás celkem bolely nohy a taky jsme přidali do kroku, abychom ještě před pátou dorazili na Ovčárnu a mohli si dát zasloužené pivo. Dnešní den se na počasí vydařil. I na hřebeni jsem šla jen v podprsence :-)
Trasa: Barborka -> rozc. Pod Pradědem (1,5 km) -> Praděd rozc. a zpět (1 km) -> U Kamenné chaty (3 km) -> Dolní nádrž a zpět (0,5 km) -> Zámčisko (2 km) -> U Františkovy myslivny (2 km) -> Františkova myslivna a zpět (0,5 km) -> Nad Malým kotlem (1,5 km) -> Jelení studánka (1,5 km) -> Pecný (2 km) -> Jelení studánka (2 km) -> Ovčárna (6 km) -> Barborka (1,5 km) => 25 km
Sobota, 3. září
Ráno jsme se nasnídali, pak jsme se sbalili a kolem 10 h jsme vyrazili na autobus. Problém byl, že jel až v 13.39 z Hvězdy. Co jsme do té doby měli dělat? Na Ovčárně jsme si v občerstvení Sabinka dali oběd a sjeli jsme kyvadlovkou na Hvězdu, kde jsme dvě hodiny leželi v trávě a čekali. Když konečně přijel bus, koupili jsme si lístek do Přerova a z Přerova jsme pak už jeli vlakem.
2007 - 2013 © Emma, Klárka, Eva & Jan Šafaříkovi