Mapa zámku v Novém Městě nad Metují

Město a hrad Nové Město nad Metují založil roku 1501 Jan Černčický z Kácova. Už roku 1526 těžce poškodil nově založené město i hrad požár; spolu s pronásledováním českých bratří, které Jan Černčický silně podporoval, byla tato pohroma pro zakladatele Nového Města impulsem k jeho prodeji Vojtěchovi z Pernštejna. Vojtěch z Pernštejna (zemřel 1534) a jeho bratr Jan z Pernštejna město a částečně i hrad obnovili a přestavěli renesančně. Roku 1547 ale zadlužený Jan z Pernštejna prodal novoměstské panství Volfu Krajířovi z Krajku, který je už rok nato přepustil Wolfgangovi ze Stubenbergu. Stubenbergové v letech 1558 – 1568 přestavěli novoměstský hrad na renesanční zámek, současně však přispěli i k zesílení jeho opevnění. Rudolf ze Stubenbergu se zúčastnil českého stavovského povstání v letech 1618 – 1620 (zahynul tragicky při výbuchu v jičínském zámku r. 1620), za což bylo novoměstské panství jeho dědicům roku 1621 zkonfiskováno. Roku 1623 prodala císařská komora Nové Město nad Metují Albrechtovi z Valdštejna, který je v roce následujícím směnil s Marií Magdalenou Trčkovou z Lípy za kopidlnské panství. Roku 1628 vypuklo v Orlických horách povstání poddaných, kteří počátkem března dobyli i zámek Nové Město nad Metují. Došlo přitom k výbuchu, který zámek těžce poškodil. Vzápětí na Nové Město zaútočilo a dobylo je vojsko Dona Martina Huerty de Hoef, což znamenalo konec poddanské rebelie. Roku 1629 postoupila Marie Magdalena Trčková panství Nové Město nad Metují se zničeným zámkem svému nejstaršímu synovi Adamu Erdmanu Trčkovi z Lípy, který byl roku 1634 spolu s Albrechtem z Valdštejna zavražděn v Chebu. Císař Ferdinand II. daroval Nové Město jednomu z Valdštejnových vrahů Walteru Leslieovi, který v padesátých letech 17. století novoměstský zámek obnovil a přestavěl ve stylu baroka. Po smrti Antonína Leslieho roku 1802 přešlo Nové Město nad Metují do rukou Ditrichštejnů a od roku 1858 hrabat z Lambergu, kteří o zdejší panské sídlo neměli zájem. Zámek postupně chátral, takže na počátku 20. století už byl téměř zříceninou. Roku 1908 koupili novoměstský velkostatek textilní velkoprůmyslníci bratři Josef a Cyril Bartoňové z Dobenína; od roku 1910 už byl Josef jeho jediným majitelem. V letech 1909 – 1912 byl novoměstský zámek komplexně restaurován podle projektu architekta Dušana Jurkoviče. Josef Bartoň – Dobenín zemřel roku 1951, tři roky po zestátnění jeho majetku. Roku 1992 byly na základě restitučního řízení Bartoňům zkonfiskované majetky – včetně novoměstského zámku – vráceny.